Rodiče měli z očkování obavy kvůli riziku dalšího zhoršení úporného ekzému u nezletilé, který značně snižoval kvalitu jejího života. Ale také kvůli poruše srážlivosti krve u matky a závažným zdravotním problémům po očkování u matčiny sestry. Rodiče vyhodnotili, že podstoupení rizik očkování není v zájmu jejich dcery. Dalším důvodem odmítnutí byla víra a svědomí rodičů spočívající ve východním duchovních směrech a vegetariánství a odmítnutí násilí na zvířatech při výrobě vakcín. Příběh a postoj rodiny je k přečtení na webu spolku Rozalio zde.

Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje v lednu 2020 uložila matce pokutu ve výši 4.500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč, aniž by přihlédla k hlavnímu důvodu odmítnutí očkování, čímž byly zdravotní problémy nezletilé (fotky ekzému i lékařské zprávy byly doloženy), které očkování mohlo zhoršit. Matka k tomu uvedla: „V tento moment jsme naplno pochopili, že instituce zde zainteresované skutečně vůbec nezajímá zdraví dítěte, ale pouze plán a odškrtnutí si jeho splnění v kolonce formuláře. A ty, matko, otče, mlč už!!! Ale v demokracii bychom mlčet neměli. Zdraví dítěte je totiž to nejcennější, co máme. A to není fráze! Jsme připraveni i před soudem obhajovat právo rodičů na to, aby jakožto znalí zdravotního stavu svého dítěte měli právo rozhodovat o tak zásadním zásahu do imunity, jako je očkování.“

Proti rozhodnutí bylo podáno odvolání s námitkami, že se hygienická stanice nevypořádala s předloženými důkazy, nezohlednila zdravotní stav nezletilé, který mohlo očkování ještě zhoršit, nesprávně aplikovala judikaturu Ústavního soudu ohledně výhrady svědomí. Ministerstvo zdravotnictví ale s ideologickým odůvodněním o správnosti povinného očkování odvolání zamítlo a potvrdilo rozhodnutí hygienické stanice. Uvedlo přitom mimo jiné, že víra ani vegetariánství rodičů očkování nebrání, že od posouzení zdravotního stavu dítěte tu jsou lékaři a že neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování zhoršovalo ekzém.

Matka se proto v květnu 2021 obrátila se správní žalobou na Krajský soud v Brně a navrhovala zrušení rozhodnutí správních orgánů. Argumentovala tím, že její případ splňuje podmínky Ústavního soudu pro uznání výjimky na základě výhrady víry a svědomí a neuložení sankce. Dále namítala, že se správní orgány nevypořádaly s otázkou, co je v nejlepším zájmu nezletilé s ohledem na zdravotní rizika v jejím konkrétním případě.

V následné replice poukázala na podobnou věc – rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2021, č. j. 32 A 19/2019-61, kterým byla pokuta za neočkování dítěte zrušena. Zde šlo rovněž o odmítnutí očkování dítěte z důvodu jeho kožních problémů, které sice nebyly lékařsky posouzeny jako zdravotní kontraindikace, které ale byly důvodem, proč rodičům svědomí nedovolovalo dítě očkovat. Krajský soud v Brně daný případ posoudil tak, že jsou splněny podmínky pro uznání výhrady svědomí a neuložení sankce rodičům.

Dne 25. 1. 2023 proběhlo soudní jednání před Krajským soudem v Brně. Soudce Filip Skřivan umožnil oběma stranám se vyjádřit. Zástupkyně ministerstva Diana Kantorová mj. tvrdila, že na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) je systém povinného očkování včetně uplatňování sankcí v pořádku a že ekzém není důvodem pro absolutní odmítnutí očkování, ale maximálně pro odklad, a že v případě dítěte nebyla zjištěna zdravotní kontraindikace. Právní zástupkyně matky poukázala na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně ve srovnatelném případě, kdy pokuta byla zrušena. Také byl soudu předložen zpravodaj Státního ústavu pro kontrolu léčiv o nežádoucích účincích vakcín z roku 2017, z kterého matka také vycházela. V něm byly uvedeny jako hlášené nežádoucí účinky ekzémy a vyrážky, ale také skutečnost, že jde o celkem časté nežádoucí účinky, ale jen výjimečně dochází k jejich hlášení.

Soudce téhož dne vyhlásil rozsudek, kterým zrušil napadená rozhodnutí o pokutě a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Uvedl, že rozhodnutí ESLP sice posvětil systém povinného očkování, ale i s výjimkami ze zdravotních důvodů i z důvodu výhrady svědomí. Dále uvedl, že předmětem řízení nebyla zdravotní kontraindikace, ale posouzení výhrady svědomí. Shledal, že žalobkyně splnila kritéria výhrady svědomí, kterou od počátku uplatňovala konzistentně. Správní orgány namísto toho, aby se zabývaly konzistentností, tak pouze polemizovaly s tvrzeními žalobkyně a zdůrazňovaly veřejný zájem na očkování. Nicméně podle soudu i veřejný zájem musí být prokázán, například, že skutečně dochází k masivnímu uplatňování výhrad svědomí, které ohrožuje proočkovanost.

V písemném vyhotovení rozsudku soud výhradu svědomí shrnul na základě dosavadní soudní judikatury tak, že se může jednat o „jakékoliv tvrzení opírající se o ústavně právní argumentaci, které je vyjádřeno včas, srozumitelně, konzistentně, má hodnotový náboj a příkře neprotiřečí společenskému prostředí. Z povahy věci
vyplývá, že pravdivost nebo racionalita tvrzení nehrají při splnění uvedených podmínek významnou roli – akcentuje se jejich hodnotová povaha. Je na správních orgánech, aby v řízení nebo jiných postupech vztahujících se k problematice povinného očkování uplatněné námitky posoudily z těchto hledisek a své závěry přezkoumatelně odůvodnily.“

Na právní zastoupení rodiny byla vypsána sbírka zde (již uzavřena).

Podniknuté kroky:

• leden 2020 – rozhodnutí Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje o uložení pokuty (úřední osoby JUDr. Lenka Živělová a Mgr. Nikola Havlasová)
• únor 2020 – odvolání proti pokutě
• březen 2021 – rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o zamítnutí odvolání a potvrzení napadeného rozhodnutí (podepsána hlavní hygienička MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D.)
• květen 2021 – správní žaloba ke Krajskému soudu v Brně
• červen 2021 – vyjádření ministerstva k žalobě (podepsána MUDr. Pavla Svrčinová, Ph.D.)
• květen 2022 – replika k vyjádření ministerstva s odkazem na jiný rozsudek v podobné věci
• leden 2023 – soudní jednání a vyhlášení rozsudku, kterým byla napadená rozhodnutí zrušena

Obecné informace

K projednávání covidových přestupků jsou nejčastěji příslušné krajské hygienické stanice nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. V některých případech hrají důležitou roli i policie ČR nebo obecní policie, které mohou v případě spáchání přestupku ukládat tzv. příkaz na místě. Nejběžnějším a nejčastějším druhem sankcí za spáchání „covidového přestupku“ je uložení pokuty. V žádném případě však nesmí být uložená pokuta pro dotčenou osobu svou výší likvidační.

Ještě předtím, než se některý ze správních orgánů rozhodne, jak ve věci při podezření ze spáchání přestupku jednat, může pro zjištění bližších informací požadovat podání vysvětlení. Odmítnout podat vysvětlení můžete jen v určitých případech (např. pokud by informace vedly ke stíhání vaší osoby nebo osoby vám blízké). Pokud pověřený subjekt dojde k názoru, že byl přestupek spáchán, může s vámi být projednání přestupku vedeno třemi způsoby:

1. příkaz – doručený v písemné formě poštou nebo datovou schránkou
2. příkaz na místě – tzv. blokové řízení a bloková pokuta
3. správní řízení – řízení na jehož konci bude vydáno správní rozhodnutí

Každý z uvedených způsobů má svá specifika a rozdílné možnosti procesní obrany.

1. Příkaz

Pověřený správní přestupkový orgán vám příkaz doručí v písemné podobě. Vydává se tehdy, považuje-li správní orgán skutková zjištění za dostatečná. Příkaz může být i prvním a jediným úkonem v přestupkovém řízení.

Obranným prostředkem je podání odporu, a to do 8 dnů od oznámení příkazu. Odpor se podává u orgánu, který příkaz vydal. Podáním odporu se příkaz a v něm uložená povinnost bez dalšího ruší a věc se postupuje do správního řízení. Odpor nemusí obsahovat odůvodnění. V případě nepodání odporu se příkaz stává uplynutím této osmidenní lhůty pravomocným a vykonatelným – pokutu musíte zaplatit, jinak po vás může být vymáhána i exekučně.

• Příkaz na místě

O přestupku může být rozhodnuto také formou příkazu na místě (tzv. bloková pokuta). Pokuta vám tímto způsobem může být uložena nejen ze strany správního orgánu, ale i ze strany policie ČR nebo obecní policie. Tento způsob se používá pro méně závažná porušení a ukládá se pouze za vaší přítomnosti a souhlasu. Příkaz na místě nemusí mít v příkazovém bloku odůvodnění, protože stačí, že vám bylo vše vysvětleno a se vším souhlasíte, což případně stvrzujete svým podpisem. Nejvyšší možnou sankcí je v tomto případě pokuta do výše 10.000 Kč.

Podpisem příkazového bloku se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným, a proto se proti němu již nemůžete bránit a pokutu musíte zaplatit – na rozdíl od klasického příkazu už nemůžete po podepsání příkazového bloku podat odpor! Jediným teoreticky přípustným obranným prostředkem je návrh na zahájení přezkumného řízení, na které však nemáte zákonný nárok. Pokud tedy s přestupkem nesouhlasíte, máte možnost s projednáním přestupku touto formou nesouhlasit a příkazový blok nepodepsat. Věc bude v takovém případě postoupena do klasického správního řízení.

• Správní řízení

Správní orgán může přestupek projednat buď rovnou zahájením správního řízení (od samotného počátku), nebo do správního řízení „spadnou“ přestupky původně projednávané přes příkaz či příkaz na místě (u příkazu na místě, pokud jej nepodepíšete; u písemného příkazu, pokud proti němu podáte odpor). Mezi základní práva účastníka ve správním řízení patří zejména právo:

• navrhovat důkazy a činit jiné návrhy,
• vyjádřit v řízení své stanovisko,
• nechat se zastupovat právním zástupcem (advokátem),
• žádat nařízení ústního jednání,
• vyjádřit se ke všem prováděným důkazům a podkladům,
• nahlížet do spisu a činit si z něho opisy nebo výpisy,
• namítat podjatost.

Pokud se už v rámci správního řízení rozhodnete nechat se zastupovat advokátem, doporučujeme vybrat si takového advokáta, který se přímo specializuje na správní a přestupkové právo. Způsob odměny je poté na dohodě mezi vámi a advokátem. Náklady na vaše zastoupení takovým advokátem vám ale nebudou ve správním přestupkovém řízení uhrazeny, a to ani když uspějete.

Výsledkem správního řízení je vydání správního rozhodnutí, které musí obsahovat tři části: výrok, odůvodnění a poučení o opravných prostředcích. Nejdůležitější je výrok, kde musí být srozumitelně popsán způsob vašeho spáchání přestupku, o jaký přestupek se jedná a jaký je za něho uložen správní trest – zda jde například o pokutu a v jaké výši. Vše s odkazem na příslušná právní ustanovení. Pokud budete uznáni vinnými za spáchání přestupku, budete zároveň povinni uhradit i paušální částku nákladů správního řízení ve výši 1.000 Kč.

Obranným prostředkem proti správnímu rozhodnutí o přestupku je odvolání, které se podává ve lhůtě 15 dnů u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Odvolání musí být na rozdíl od odporu odůvodněno, můžete jej ale podat i tzv. blanketně (neúplně) – i takové odvolání však musí obsahovat minimální náležitosti dle § 82 odst. 2 správního řádu. O podrobnější odůvodnění a návrhy důkazů můžete nicméně odvolání doplnit až následně, a to ve lhůtě, která vám bude správním orgánem stanovena. Odvolání má zároveň vůči správnímu rozhodnutí odkladný účinek – dokud tedy ve věci nerozhodne odvolací správní orgán, nemusíte původně uloženou pokutu platit a nemusíte platit ani stanovené náklady správního řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se už nelze dále odvolat. Jakmile vám bude rozhodnutí doručeno a nebyli jste úspěšní, musíte pokutu i veškeré náklady řízení zaplatit. Je však možno proti rozhodnutí podat do 2 měsíců od jeho doručení správní žalobu.

Soudní obrana

Pokud vám nevyjde obrana ve správním řízení dle výše uvedeného postupu, můžete se ještě bránit před správními (krajskými) soudy formou žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Lhůta k podání žaloby činí 2 měsíce poté, kdy vám bylo rozhodnutí oznámeno. Žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni (tj. odvolací správní orgán). Obsahem žaloby musí být mj. označení napadených výroků rozhodnutí, vylíčení skutkových okolností, právní důvody napadení a návrh výroku rozsudku (tzv. žalobní petit) – vše obdobně jako u odvolání. Žaloba nebude připuštěna, nevyčerpáte-li v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky (tj. odvolání). Žaloba nemá sama o sobě odkladný účinek, a napadené správní rozhodnutí je proto pravomocné a vykonatelné – pokutu i veškeré uložené náklady správního řízení tedy musíte po rozhodnutí odvolacího správního orgánu zaplatit, jinak to může být vymáháno i exekučně. Soudní poplatek za podání této žaloby činí částku ve výši 3.000 Kč. V případě neúspěchu je nutné opět počítat s možnou náhradou nákladů soudního řízení.

Práva účastníka řízení se hodně podobají právům osoby ve správním řízení (viz výše). Pokud se nedostavíte na nařízené ústní jednání, může být o žalobě rozhodnuto i bez vaší osobní účasti. Soud může o věci samé rozhodnout i bez jednání, jestliže to všichni účastníci soudního řízení shodně navrhli nebo s tím souhlasí (pokud se v soudem stanovené lhůtě na výzvu nevyjádříte, má se za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasíte).

Obrannou proti rozhodnutí správního soudu není odvolání, ale kasační stížnost, která se podává do 2 týdnů od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Důvody a jiné s tím související podmínky pro kasační stížnost upravuje § 102 a násl. soudního řádu správního. Soudní poplatek za kasační stížnost činí částku ve výši 5.000 Kč. Ukasační stížnosti jevaše právní zastoupení advokátem povinné. Kasační stížnost opět nemá odkladný účinek – napadené soudní rozhodnutí je proto pravomocné a vykonatelné a pokutu i uložené náklady řízení (správního i soudního) tedy musíte zaplatit, jinak to může být vymáháno i exekučně. O kasační stížnosti se rozhoduje zpravidla bez jednání.

Další prostředky soudní obrany

Nebudete-li mít úspěch ani před správními soudy, můžete se s písemnou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud, a to ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí o kasační stížnosti. S ústavní stížností není spojena žádná povinnost placení soudního poplatku. Právní zastoupení advokátem je opět povinné.

Jestliže nebudete mít úspěch ani u Ústavního soudu, je poslední možností stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.

Jiné užitečné informace

V soudním řízení můžete z důvodu své nepříznivé majetkové situace požádat soud, nebo v krajních případech i Českou advokátní komoru, o bezplatné přidělení advokáta. Ze stejných důvodů můžete požádat i o úplné či částečné osvobození od soudních poplatků. Vřele doporučujeme si o veškerém dění s přestupkovými a soudními orgány pořizovat zvukovou nahrávku (na telefon či diktafon). Toto vaše právo vyplývá z § 88 občanského zákoníku. Její pořizování nemusíte vyjma soudního řízení (kde se o tom soud pouze uvědomí) daným orgánům sdělovat. Zvuková nahrávka může být důležitým důkazem o skutečném průběhu úkonu.

(Photo by Alexander Grey on Unsplash)