Rodiče měli z očkování obavy kvůli riziku dalšího zhoršení úporného ekzému u nezletilé, který značně snižoval kvalitu jejího života. Ale také kvůli poruše srážlivosti krve u matky a závažným zdravotním problémům po očkování u matčiny sestry. Rodiče vyhodnotili, že podstoupení rizik očkování není v zájmu jejich dcery. Dalším důvodem odmítnutí byla víra a svědomí rodičů spočívající ve východním duchovních směrech a vegetariánství a odmítnutí násilí na zvířatech při výrobě vakcín. Příběh a postoj rodiny je k přečtení na webu spolku Rozalio zde.

Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje v lednu 2020 uložila matce pokutu ve výši 4.500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč, aniž by přihlédla k hlavnímu důvodu odmítnutí očkování, čímž byly zdravotní problémy nezletilé (fotky ekzému i lékařské zprávy byly doloženy), které očkování mohlo zhoršit. Matka k tomu uvedla: „V tento moment jsme naplno pochopili, že instituce zde zainteresované skutečně vůbec nezajímá zdraví dítěte, ale pouze plán a odškrtnutí si jeho splnění v kolonce formuláře. A ty, matko, otče, mlč už!!! Ale v demokracii bychom mlčet neměli. Zdraví dítěte je totiž to nejcennější, co máme. A to není fráze! Jsme připraveni i před soudem obhajovat právo rodičů na to, aby jakožto znalí zdravotního stavu svého dítěte měli právo rozhodovat o tak zásadním zásahu do imunity, jako je očkování.“

Proti rozhodnutí bylo podáno odvolání s námitkami, že se hygienická stanice nevypořádala s předloženými důkazy, nezohlednila zdravotní stav nezletilé, který mohlo očkování ještě zhoršit, nesprávně aplikovala judikaturu Ústavního soudu ohledně výhrady svědomí. Ministerstvo zdravotnictví ale s ideologickým odůvodněním o správnosti povinného očkování odvolání zamítlo a potvrdilo rozhodnutí hygienické stanice. Uvedlo přitom mimo jiné, že víra ani vegetariánství rodičů očkování nebrání, že od posouzení zdravotního stavu dítěte tu jsou lékaři a že neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování zhoršovalo ekzém.

Matka se proto v květnu 2021 obrátila se správní žalobou na Krajský soud v Brně a navrhovala zrušení rozhodnutí správních orgánů. Argumentovala tím, že její případ splňuje podmínky Ústavního soudu pro uznání výjimky na základě výhrady víry a svědomí a neuložení sankce. Dále namítala, že se správní orgány nevypořádaly s otázkou, co je v nejlepším zájmu nezletilé s ohledem na zdravotní rizika v jejím konkrétním případě.

V následné replice poukázala na podobnou věc – rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2021, č. j. 32 A 19/2019-61, kterým byla pokuta za neočkování dítěte zrušena. Zde šlo rovněž o odmítnutí očkování dítěte z důvodu jeho kožních problémů, které sice nebyly lékařsky posouzeny jako zdravotní kontraindikace, které ale byly důvodem, proč rodičům svědomí nedovolovalo dítě očkovat. Krajský soud v Brně daný případ posoudil tak, že jsou splněny podmínky pro uznání výhrady svědomí a neuložení sankce rodičům.

Dne 25. 1. 2023 proběhlo soudní jednání před Krajským soudem v Brně. Soudce Filip Skřivan umožnil oběma stranám se vyjádřit. Zástupkyně ministerstva Diana Kantorová mj. tvrdila, že na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) je systém povinného očkování včetně uplatňování sankcí v pořádku a že ekzém není důvodem pro absolutní odmítnutí očkování, ale maximálně pro odklad, a že v případě dítěte nebyla zjištěna zdravotní kontraindikace. Právní zástupkyně matky poukázala na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně ve srovnatelném případě, kdy pokuta byla zrušena. Také byl soudu předložen zpravodaj Státního ústavu pro kontrolu léčiv o nežádoucích účincích vakcín z roku 2017, z kterého matka také vycházela. V něm byly uvedeny jako hlášené nežádoucí účinky ekzémy a vyrážky, ale také skutečnost, že jde o celkem časté nežádoucí účinky, ale jen výjimečně dochází k jejich hlášení.

Soudce téhož dne vyhlásil rozsudek, kterým zrušil napadená rozhodnutí o pokutě a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Uvedl, že rozhodnutí ESLP sice posvětil systém povinného očkování, ale i s výjimkami ze zdravotních důvodů i z důvodu výhrady svědomí. Dále uvedl, že předmětem řízení nebyla zdravotní kontraindikace, ale posouzení výhrady svědomí. Shledal, že žalobkyně splnila kritéria výhrady svědomí, kterou od počátku uplatňovala konzistentně. Správní orgány namísto toho, aby se zabývaly konzistentností, tak pouze polemizovaly s tvrzeními žalobkyně a zdůrazňovaly veřejný zájem na očkování. Nicméně podle soudu i veřejný zájem musí být prokázán, například, že skutečně dochází k masivnímu uplatňování výhrad svědomí, které ohrožuje proočkovanost.

V písemném vyhotovení rozsudku soud výhradu svědomí shrnul na základě dosavadní soudní judikatury tak, že se může jednat o „jakékoliv tvrzení opírající se o ústavně právní argumentaci, které je vyjádřeno včas, srozumitelně, konzistentně, má hodnotový náboj a příkře neprotiřečí společenskému prostředí. Z povahy věci
vyplývá, že pravdivost nebo racionalita tvrzení nehrají při splnění uvedených podmínek významnou roli – akcentuje se jejich hodnotová povaha. Je na správních orgánech, aby v řízení nebo jiných postupech vztahujících se k problematice povinného očkování uplatněné námitky posoudily z těchto hledisek a své závěry přezkoumatelně odůvodnily.“

Na právní zastoupení rodiny byla vypsána sbírka zde (již uzavřena).

Podniknuté kroky:

• leden 2020 – rozhodnutí Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje o uložení pokuty (úřední osoby JUDr. Lenka Živělová a Mgr. Nikola Havlasová)
• únor 2020 – odvolání proti pokutě
• březen 2021 – rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o zamítnutí odvolání a potvrzení napadeného rozhodnutí (podepsána hlavní hygienička MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D.)
• květen 2021 – správní žaloba ke Krajskému soudu v Brně
• červen 2021 – vyjádření ministerstva k žalobě (podepsána MUDr. Pavla Svrčinová, Ph.D.)
• květen 2022 – replika k vyjádření ministerstva s odkazem na jiný rozsudek v podobné věci
• leden 2023 – soudní jednání a vyhlášení rozsudku, kterým byla napadená rozhodnutí zrušena

V návrhu na zrušení části mimořádného opatření učitelka angličtiny na střední škole podrobně odůvodnila, že rozlišování mezi očkovanými a neočkovanými učiteli:

• je nesmyslné, iracionální a nepodložené vědeckými poznatky, neboť očkované osoby nejsou bezinfekční a také šíří nákazu,
• je v rozporu s účinnou ochranou veřejného zdraví a
• popírá proklamovanou dobrovolnost očkování proti covid-19, neboť touto formou je na neočkované učitele vyvíjen nátlak k očkování.

Dále v návrhu argumentovala zdravotními riziky dlouhodobého nošení respirátoru a celkovou neodůvodněností opatření a absencí dat.

Za zmínku stojí skutečnost, že i když je pod mimořádným opatřením podepsán ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, jeho následník Vlastimil Válek (ministrem od prosince 2021) přijetí tohoto opatření komentoval tehdy tak, že to není šťastné, protože by respirátor měli nosit buď očkovaní a neočkovaní, nebo nikdo.

K návrhu se vyjádřilo Ministerstvo zdravotnictví tak, že absurdně hrozilo, že by explozivní rozšíření infekce mohlo vést k úmrtí desetitisíců až statisíců osob. Co se týká chybějící bezinfekčnosti u očkovaných, ministerstvo odkázalo na rozhodnutí NSS, podle kterého žádné opatření není absolutní, ale podstatné je, že snižuje rizika onemocnění.

Navrhovatelka reagovala replikou, ve které odmítla manipulativní argumentaci ministerstva, rozporovala odborné zdroje, kterými argumentovalo, a poukázala na to, že rizika u očkovaných a neočkovaných jsou odbornou medicínskou otázku, k jejímuž posouzení je nutné nechat zpracovat znalecký posudek. Následně ještě svůj návrh doplnila mj. dalšími studiemi a také informacemi od hygienických stanic, z kterých vyplynulo, že 60-80 % karantén po pozitivitě pedagogů ve školách bylo nařízeno právě po pozitivitě očkovaných pedagogů.

České soudy opodstatněný a podrobně odůvodněný návrh odmítly pro údajnou „zjevnou neopodstatněnost“

NSS ve složení předsedy Zdeňka Kühna a soudců Sylvy Šiškeové a Ondřeje Mrákoty návrh navrhovatelky a desítek dalších učitelů jako zúčastněných osob v březnu 2022 odmítl pro údajnou „zjevnou neopodstatněnost“. Odkázal na svoje jiné rozhodnutí, podle kterého je povinnost nosit respirátor účinný, potřebný a přiměřený nástroj potlačování a předcházení epidemie covid-19. Zcela povrchně, bez vypořádání se s argumenty navrhovatelky uzavřel, že očkovaní a neočkovaní pedagogičtí pracovníci nejsou z hlediska ochrany před infekcí ve srovnatelném postavení. Odmítli nechat zpracovat znalecký posudek s tím, že je podstatné, zda odůvodnění ministerstva vychází z odborných podkladů svědčících zvolenému řešení, a do toho by soud zásadně neměl vstupovat.

Proti usnesení NSS podala navrhovatelka ústavní stížnost, neboť k žádnému faktickému přezkumu nedošlo. Argumentovala porušením práva na spravedlivý proces, neboť se NSS nevypořádal s jejími argumentačními body a jeho úvahy byly v extrémním nesouladu s reálnými daty. Dále poukázala na nesprávné posouzení diskriminace a nesprávné vyhodnocení principu proporcionality.

Ústavní soud ve složení soudců Josefa Fialy, Jana Filipa a Radovana Suchánka v červenci 2022 ústavní stížnost rovněž odmítl pro údajnou „zjevnou neopodstatněnost“ s povrchním odůvodněním, že nebylo shledáno porušení ústavněprávního rozměru. Ústavní soud se přitom vůbec nezabýval ústavněprávními námitkami stěžovatelky.

Navrhovatelka v prosinci 2022 podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.

Komentář právní zástupkyně Zuzany Candigliota k rozhodnutím českých soudů: „Bohužel soudy ve věci covidu a diskriminace neočkovaných vůbec neplní svou funkci, ignorují naše argumenty, neřídí se jinak platnými principy pro ochranu lidských práv a svobod a dokonce je ani nezajímá, zda ministerstvo odborné otázky, na základě kterých plošně zasahuje do lidských práv a svobod, posoudilo odborně správně. Soudy v těchto věcech plní roli ideologického obhájce státu a jeho nekompetentních úředníků.“

Podniknuté kroky:

• listopad 2021 – návrh na zrušení části mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 27. 10. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-61/MIN/KAN
• listopad 2021 – vyjádření Ministerstva zdravotnictví k návrhu
• prosinec 2021 – replika k vyjádření ministerstva
• únor 2022 – doplnění argumentace a změna návrhu s ohledem na změny napadeného opatření
• březen 2022 – další doplnění argumentace a změna návrhu
• březen 2022 – odmítnutí návrhu pro zjevnou neopodstatněnost usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2022, č. j. 10 Ao 26/2021-187
• červen 2022 – podání ústavní stížnosti
• červenec 2022 – odmítnutí ústavní stížnosti usnesením Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. IV. ÚS 1450/22
• prosinec 2022 – podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva

(Photo by Aman Abdulalim on Unsplash)