Zásah policie vůči kojící ženě

Matka 4měsíčního kojence zrovna spala, když na ni bývalý partner zavolal zdravotnickou záchrannou službu z důvodu údajných obav o její psychické zdraví. Následně byla přivolána Policie ČR. Příslušníci policie vůbec neřešili, zda jsou splněny zákonné podmínky pro nedobrovolnou zdravotní péči a převoz do nemocnice. Namísto toho matku zastrašovali, že pokud se nepodvolí vyšetření ze strany záchranné služby, tak budou použity donucovací prostředky a bude převezena do nemocnice. Matka zavolala svojí právní zástupkyni, která telefonicky upozornila policisty, že nejednají v souladu se zákonem. Ti přesto trvali na tom, že jejich zásah je v pořádku, i když nebyly schopni zdůvodnit, na základě jakého ustanovení jakého právního předpisu postupují.

Přestože matka celou dobu konstruktivně komunikovala a nikoho neohrožovala, po dobu několika hodin na ni byl vyvíjen nátlak a narušována její domovní svoboda. Nátlaku se nakonec podvolila, neboť mělo v nemocnici dojít pouze k pohovoru s lékařem. Nakonec tam byla držena týden odloučená od dítěte, byla jí nucena medikace a docházelo k hrubým zásahům do jejího soukromí.

Žaloba na náhradu nemajetkové újmy

Matce i dítěti v důsledku nepřiměřeného a nezákonného postupu policie vznikla újma, neboť došlo k odloučení dítěte od matky, k narušení kojení, k zásahu do osobní svobody matky a do soukromí. Proto matka za sebe i dítě uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy. Ministerstvo vnitra jí ale odpovědělo, že byl postup policie v souladu se zákonem.

Proto podala k soudu žalobu na náhradu nemajetkové újmy. S podáním žaloby i za nezletilého udělil souhlas opatrovnický soud, který dospěl k závěru, že je žaloba v zájmu dítěte a jedná se o uplatnění jeho práv.

Podniknuté kroky:

• listopad 2023 – podání žaloby na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem Policie ČR
• březen 2024 – schválení podání žaloby za nezletilého opatrovnickým soudem

Photo by Aditya Romansa on Unsplash

Pacientka požádala nemocnici o umožnění přítomnosti doprovodu

Žena po porodu trpěla problémy v oblasti břišního svalstva a v květnu 2022 jí byla na chirurgické klinice FN v Motole doporučena kompletní plastika v oblasti břišní. Žena souhlasila pouze s operačním řešením pupeční kýly a s personálem se dohodla na termínu operace, která měla proběhnout v listopadu 2022. Vzhledem ke svým psychickým potížím a doporučení svého praktického lékaře požádala pacientka FN v Motole o umožnění přítomnosti doprovázející osoby při uvádění do celkové anestezie a probouzení z ní. Uvedla, že doprovod je připraven se podrobit veškerým hygienickým podmínkám.

Nejprve na její žádost nikdo nereagoval a po urgencích se jí dostalo odpovědi, že je přítomnost doprovodu na operačním sále nepřípustná a že uvedení pacienta do celkové anestezie jinde než na operačním sále není možné. Nabídnuta jí byla pouze možnost podání zklidňujících léků před příchodem na operační sál. Tuto možnost ale pacientka odmítla z důvodu předchozí závislosti na těchto lécích a z důvodu možných nežádoucích účinků.

Zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření

Vzhledem k tomu, že dohoda s nemocnicí nebyla možné, obrátila se žena asi měsíc před plánovaným zákrokem na soud s žalobou na ochranu osobnosti spojenou s návrhem na vydání předběžného opatření. Návrhem na vydání předběžného opatření se domáhala stanovení povinnosti nemocnici umožnit jí přítomnost doprovodu, který by dodržel všechna obvyklá a potřebná hygienická opatření. Žalobou se domáhala omluvy. V žalobě mimo jiné poukázala na to, že nemocnice na operační sál pouští studenty a dokonce na operační sál během samotného zákroku pustila i herce, o čemž doložila článek.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Eva Harmachová návrh na předběžné opatření zamítla s odůvodněním, že si žalobkyně měla možnost zvolit jiného poskytovatele zdravotních služeb, který by jejímu požadavku vyhověl. Soudkyně také zpochybňovala psychický stav žalobkyně, zdůraznila aktuální epidemiologickou situaci s ohledem na covid-19 a dospěla k závěru, že přítomnost doprovázející osoby by zvyšovala riziko infekce.

Žalobkyně podala proti zamítnutí návrhu odvolání. Městský soud v Praze ve složení soudců Tomáše Novosada, Veroniky Křesťanové a Libora Zhřívala zrušil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud uvedl, že není na žalobkyni, ale na žalobci, aby obhájil nepřipuštění blízké osoby při poskytnutí zdravotní služby. Odvolací soud zrekapituloval důvody, kterými argumentuje nemocnice:

1. Hygienicko-protiepidemické – na operačním sále jsou nejvyšší nároky na čistotu a z hygienických důvodů je nutné minimalizovat počet osob.
2. Provozní – na operačním sále se nachází vybavení, které vyžaduje odborné zacházení, neproškolená osoba může způsobit jeho poškození.
3. Společensko-etické – práce lékařů a dalších zdravotníků na operačním sále je mimořádně náročná a vyžaduje soustředění, které by mohla ohrozit přítomnost doprovázející osoby. Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vytvářet pro zaměstnance uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky.

Podle odvolacího soudu jsou však tyto důvody zjevně paušální a obecně znemožňující přítomnost doprovázejících osob při poskytování zdravotních služeb na operačních sálech u žalované. Takové důvody však nejsou postačující pro vyloučení práva žalobkyně na přítomnost zvolené osoby. Nemocnice nevzala v potaz, že žalobkyně nežádala o přítomnost doprovodu u samotného zákroku. Podle soudu není zřejmé, jak by doprovod mohl poškodit zařízení nemocnice a jak by mohl narušit uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky zaměstnanců. Nemocnice ani neuvádí, jaké jsou možnosti minimalizace hygienicko-epidemického rizika, které jsou využívány v případě studentů medicíny.

Podle odvolacího soudu rozhodl soud 1. stupně o návrhu mechanicky a bez ohledu na konkrétní okolnosti případu. Soud prvního stupně se spokojil s nekonkrétními a nepřesvědčivými důvody žalované nemocnice, aniž by dostatečně zohlednil nejen zákonem dané právo žalobkyně, ale i její specifické zdravotní (psychiatrické) potřeby. Odvolací soud odmítl i argument, že si žalobkyně může zvolit jiné zdravotnické zařízení, neboť práva a povinnosti dle zákona o zdravotních službách se vztahují na všechny pacienty a poskytovatele zdravotních služeb.

Soud prvního stupně ovšem po zrušení svého rozhodnutí i podruhé rozhodl o zamítnutí návrhu na předběžné opatření. Mimo jiné to odůvodnil tím, že den operace již uplynul, ale i tak shledal, že přítomnost doprovodu na operačním sále je vysoce nežádoucí.

Projednání žaloby na ochranu osobnosti

Žalobkyně se nakonec rozhodla zákrok nepodstoupit bez přítomnosti doprovodu, nežádat o náhradní termíny a vyčkat na rozhodnutí soudu ve věci samé. Proběhlo několik soudních jednání a nakonec soud žalobu zamítl s absurdním odůvodněním, že k zásahu do osobnostních práv žalobkyně nedošlo, neboť nedošlo k předmětnému operačnímu zákroku. Podle soudu má být přítomnost doprovodu výjimkou a nikoliv pravidlem. Dále se soud opřel do „aktivistického přístupu prezentovaného spolkem Juno Moneta“.

Žalobkyně proti rozsudku podala odvolání, ve kterém namítla, že soud nedůvodně upřednostnil zájmy nemocnice před zájmy pacientky, které vznikla významná újma. Dále uvedla, že není zřejmé, jaký je rozdíl z hlediska hygieny, zda nemocnice na operační sál pustí studenty či herce, ale nikoliv doprovod pacientky, která to potřebuje s ohledem na svůj psychický stav. Kritizovala také to, že soud si částečně vykonstruoval skutkový stav a nesprávně a nelogicky vyhodnotil, že pokud k operaci nedošlo, nemohlo dojít ani k zásahu do práv žalobkyně.

Nyní odvolání čeká na rozhodnutí Městského soudu v Praze.

Podniknuté kroky:

• říjen 2022 – podání žaloby na ochranu osobnosti s návrhem na vydání předběžného opatření; Obvodní soud pro Prahu 5 návrh na předběžné opatření zamítl, proti čemuž bylo podáno odvolání
• prosinec 2022 – doplnění žaloby na výzvu soudu
• leden 2023 – Městský soud v Praze zrušil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo zamítnuto předběžné opatření
• únor 2023 – doplnění žalobního tvrzení a důkazu
• březen 2023 – Obvodní soud pro Prahu 5 opět zamítl návrh na předběžné opatření (tentokrát proti tomu nebylo podáno odvolání)
• červen 2023 – proběhlo jednání před soudem 1. stupně, kde byly řešeny jiné varianty provedení zákroku,
• červen-září 2023 – žalovaná soudu zaslala své vyjádření a následně i doplňující vyjádření, ke kterému byla podána replika žalobkyně
• září 2023 – proběhlo druhé soudní jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta
• listopad 2023 – proti rozsudku bylo podáno odvolání

Photo by Stephen Andrews on Unsplash

Nemocnice se odkazuje na „hygienické normy“

Požadavek matky na umožnění své přítomnosti při uvádění dcery do anestezie byl odmítnut s tím, že „hygienická norma na pracovišti nedovoluje tento postup“. Lékařka matce sdělila, že bude muset dceru předat zdravotnímu personálu v čekárně a dále ji už nemůže nijak doprovázet. Jako jediná alternativa jí bylo nabídnuto využít služeb jiného zdravotnického zařízení. Na to, že dívka je na svoji matku fixovaná, že má po předchozím zákroku strach z lékařů a že z toho důvodu nespolupracuje, nemocnice nebrala žádný ohled. Stejně tak nikoho nezajímalo, že je matka ochotna dodržet všechna hygienická opatření, stejně jako personál.

Rodiče dívky se tak dostali před nepříjemnou volbou: buď akceptovat podmínky nemocnice, ale s rizikem traumatizace nezletilé, nebo odložit zákrok, který přitom ze zdravotních důvodů nebylo možné odkládat a který provádí jen málo pracovišť. Nakonec se rozhodli pro zákrok, ale zároveň se pokusili bránit zájmy nezletilé soudně. Návrhu na předběžné opatření soud nevyhověl, takže dívka musela být při uvádění do anestezie bez své mámy. Případ tím však neskončil a je projednáván jako žaloba na ochranu osobnosti.

Žaloba na ochranu osobnosti

Žalobou a jejím následným doplněním se matka s dcerou po FN Motol domáhají omluvy za zásah do jejich práv – do práva nezletilé na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce a na ochranu zdraví a do jejího práva, aby bylo jednáno v jejím nejlepším zájmu, a do rodičovských práv matky. Argumentace spočívala mimo jiné v tom, že přítomnost matky byla v nejlepším zájmu nezletilé a v souladu s jejími emocionálními potřebami, jedná se o zákonné právo dle § 28 odst. 3 písm. e) bod 1. zákona o zdravotních službách, které nemůže být popřeno vnitřním řádem nemocnice, úplný zákaz je svévolný a nepřiměřený. K žalobě byla doložena 4 čestná prohlášení jiných rodičů ohledně toho, že v jiných nemocnicích nebo na jiném oddělení FN Motol byla přítomnost rodiče na operačním sále umožněna a že to mělo pozitivní dopad na psychiku dítěte.

Opatrovnický soud schválil podání žaloby na ochranu osobnosti za nezletilou, protože neshledal, že by šlo o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, a podání žaloby shledal v zájmu nezletilé.

Útočné vyjádření FN Motol

Žalovaná nemocnice se k žalobě vyjádřila velmi ostrým až arogantním způsobem prostřednictvím své právní zástupkyně Lenky Tesky Arnoštové. Například v ní obviňuje rodiče ze zanedbání péče o nezletilou, což údajně bylo důvodem zákroku. Také obviňuje matku, že jí nejde o nezletilou, ale o odčinění svých „domnělých duševních útrap“. Kromě původně uváděných hygienických důvodů pro odepření přítomnosti matky nemocnice vymýšlí nové až úsměvné důvody, například by matka mohla poškodit přístroje, pro přítomnost matky není na sále dost místa, přítomnost matky by představovala „zcela zjevně nepřiměřené a nedůvodné riziko“ a také „by nepřípustně zvyšovala pravděpodobnost ohrožení života a zdraví pacienta“.

Soudní projednání

V červnu 2023 se konalo první soudní jednání před Obvodním soudem pro Prahu 5, na kterém soudkyně Eva Harmachová podivným způsobem vyloučila veřejnost, i když to žalobkyně nenavrhovaly a naopak prostřednictvím své právní zástupkyně vyjádřily nesouhlas.

Byly čteny listinné důkazy. Právní zástupkyně nemocnice Lenka Teska Arnoštová pokračovala ve výčtu absurdních důvodů, proč nemocnice nemohla žalobkyním vyhovět, například se snažila tvrdit, že by kvůli tomu nemocnice nezvládla ošetřit tolik pacientů nebo hledala zástupné důvody, proč u císařského řezu doprovod být může, ale u dentálního ošetření to možné není. Také navrhovala, aby na nezletilou byl zpracován znalecký posudek z oboru dětské psychiatrie, nad čímž se pozastavila i soudkyně.

Další jednání proběhlo v září 2023, kde byly vyslechnuty lékařky nemocnice – anestezioložka a stomatoložka a také matka dítěte. Lékařky například uvedly, že některé děti se při svém předání personálu na operační sál bojí, vzdorují a brečí, ale že se lékařky domnívají, že to psychologické dopady na děti nemá. Matka holčičky uvedla, že její dcerka při předávání personálu plakala a nechtěla se matky pustit. Matka by si přála, aby se bral ohled na děti a aby rodiče mohli doprovázet své děti, které by tak byly mnohem víc v klidu.

Na dalším jednání v listopadu 2023 bude vyslechnuta nemocniční hygienička a budou provedeny další důkazy.

Podniknuté kroky:

• prosinec 2020 – podání žaloby na ochranu osobnosti s návrhem na vydání předběžného opatření
• prosinec 2020 – návrh na vydání předběžného opatření byl odmítnut
• březen 2022 – doplnění žaloby
• duben 2022 – vyjádření Fakultní nemocnice v Motole k žalobě
• listopad 2022 – opatrovnický soud schválil podání žaloby za nezletilou
• červen 2023 – soudní jednání před Obvodním soudem pro Prahu 5
• září 2023 – soudní jednání s výslechem lékařek a matky

Photo by Caroline Hernandez on Unsplash

Rodiče měli z očkování obavy kvůli riziku dalšího zhoršení úporného ekzému u nezletilé, který značně snižoval kvalitu jejího života. Ale také kvůli poruše srážlivosti krve u matky a závažným zdravotním problémům po očkování u matčiny sestry. Rodiče vyhodnotili, že podstoupení rizik očkování není v zájmu jejich dcery. Dalším důvodem odmítnutí byla víra a svědomí rodičů spočívající ve východním duchovních směrech a vegetariánství a odmítnutí násilí na zvířatech při výrobě vakcín. Příběh a postoj rodiny je k přečtení na webu spolku Rozalio zde.

Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje v lednu 2020 uložila matce pokutu ve výši 4.500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč, aniž by přihlédla k hlavnímu důvodu odmítnutí očkování, čímž byly zdravotní problémy nezletilé (fotky ekzému i lékařské zprávy byly doloženy), které očkování mohlo zhoršit. Matka k tomu uvedla: „V tento moment jsme naplno pochopili, že instituce zde zainteresované skutečně vůbec nezajímá zdraví dítěte, ale pouze plán a odškrtnutí si jeho splnění v kolonce formuláře. A ty, matko, otče, mlč už!!! Ale v demokracii bychom mlčet neměli. Zdraví dítěte je totiž to nejcennější, co máme. A to není fráze! Jsme připraveni i před soudem obhajovat právo rodičů na to, aby jakožto znalí zdravotního stavu svého dítěte měli právo rozhodovat o tak zásadním zásahu do imunity, jako je očkování.“

Proti rozhodnutí bylo podáno odvolání s námitkami, že se hygienická stanice nevypořádala s předloženými důkazy, nezohlednila zdravotní stav nezletilé, který mohlo očkování ještě zhoršit, nesprávně aplikovala judikaturu Ústavního soudu ohledně výhrady svědomí. Ministerstvo zdravotnictví ale s ideologickým odůvodněním o správnosti povinného očkování odvolání zamítlo a potvrdilo rozhodnutí hygienické stanice. Uvedlo přitom mimo jiné, že víra ani vegetariánství rodičů očkování nebrání, že od posouzení zdravotního stavu dítěte tu jsou lékaři a že neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování zhoršovalo ekzém.

Matka se proto v květnu 2021 obrátila se správní žalobou na Krajský soud v Brně a navrhovala zrušení rozhodnutí správních orgánů. Argumentovala tím, že její případ splňuje podmínky Ústavního soudu pro uznání výjimky na základě výhrady víry a svědomí a neuložení sankce. Dále namítala, že se správní orgány nevypořádaly s otázkou, co je v nejlepším zájmu nezletilé s ohledem na zdravotní rizika v jejím konkrétním případě.

V následné replice poukázala na podobnou věc – rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2021, č. j. 32 A 19/2019-61, kterým byla pokuta za neočkování dítěte zrušena. Zde šlo rovněž o odmítnutí očkování dítěte z důvodu jeho kožních problémů, které sice nebyly lékařsky posouzeny jako zdravotní kontraindikace, které ale byly důvodem, proč rodičům svědomí nedovolovalo dítě očkovat. Krajský soud v Brně daný případ posoudil tak, že jsou splněny podmínky pro uznání výhrady svědomí a neuložení sankce rodičům.

Dne 25. 1. 2023 proběhlo soudní jednání před Krajským soudem v Brně. Soudce Filip Skřivan umožnil oběma stranám se vyjádřit. Zástupkyně ministerstva Diana Kantorová mj. tvrdila, že na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) je systém povinného očkování včetně uplatňování sankcí v pořádku a že ekzém není důvodem pro absolutní odmítnutí očkování, ale maximálně pro odklad, a že v případě dítěte nebyla zjištěna zdravotní kontraindikace. Právní zástupkyně matky poukázala na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně ve srovnatelném případě, kdy pokuta byla zrušena. Také byl soudu předložen zpravodaj Státního ústavu pro kontrolu léčiv o nežádoucích účincích vakcín z roku 2017, z kterého matka také vycházela. V něm byly uvedeny jako hlášené nežádoucí účinky ekzémy a vyrážky, ale také skutečnost, že jde o celkem časté nežádoucí účinky, ale jen výjimečně dochází k jejich hlášení.

Soudce téhož dne vyhlásil rozsudek, kterým zrušil napadená rozhodnutí o pokutě a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Uvedl, že rozhodnutí ESLP sice posvětil systém povinného očkování, ale i s výjimkami ze zdravotních důvodů i z důvodu výhrady svědomí. Dále uvedl, že předmětem řízení nebyla zdravotní kontraindikace, ale posouzení výhrady svědomí. Shledal, že žalobkyně splnila kritéria výhrady svědomí, kterou od počátku uplatňovala konzistentně. Správní orgány namísto toho, aby se zabývaly konzistentností, tak pouze polemizovaly s tvrzeními žalobkyně a zdůrazňovaly veřejný zájem na očkování. Nicméně podle soudu i veřejný zájem musí být prokázán, například, že skutečně dochází k masivnímu uplatňování výhrad svědomí, které ohrožuje proočkovanost.

V písemném vyhotovení rozsudku soud výhradu svědomí shrnul na základě dosavadní soudní judikatury tak, že se může jednat o „jakékoliv tvrzení opírající se o ústavně právní argumentaci, které je vyjádřeno včas, srozumitelně, konzistentně, má hodnotový náboj a příkře neprotiřečí společenskému prostředí. Z povahy věci
vyplývá, že pravdivost nebo racionalita tvrzení nehrají při splnění uvedených podmínek významnou roli – akcentuje se jejich hodnotová povaha. Je na správních orgánech, aby v řízení nebo jiných postupech vztahujících se k problematice povinného očkování uplatněné námitky posoudily z těchto hledisek a své závěry přezkoumatelně odůvodnily.“

Na právní zastoupení rodiny byla vypsána sbírka zde (již uzavřena).

Podniknuté kroky:

• leden 2020 – rozhodnutí Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje o uložení pokuty (úřední osoby JUDr. Lenka Živělová a Mgr. Nikola Havlasová)
• únor 2020 – odvolání proti pokutě
• březen 2021 – rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o zamítnutí odvolání a potvrzení napadeného rozhodnutí (podepsána hlavní hygienička MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D.)
• květen 2021 – správní žaloba ke Krajskému soudu v Brně
• červen 2021 – vyjádření ministerstva k žalobě (podepsána MUDr. Pavla Svrčinová, Ph.D.)
• květen 2022 – replika k vyjádření ministerstva s odkazem na jiný rozsudek v podobné věci
• leden 2023 – soudní jednání a vyhlášení rozsudku, kterým byla napadená rozhodnutí zrušena

V návrhu na zrušení části mimořádného opatření učitelka angličtiny na střední škole podrobně odůvodnila, že rozlišování mezi očkovanými a neočkovanými učiteli:

• je nesmyslné, iracionální a nepodložené vědeckými poznatky, neboť očkované osoby nejsou bezinfekční a také šíří nákazu,
• je v rozporu s účinnou ochranou veřejného zdraví a
• popírá proklamovanou dobrovolnost očkování proti covid-19, neboť touto formou je na neočkované učitele vyvíjen nátlak k očkování.

Dále v návrhu argumentovala zdravotními riziky dlouhodobého nošení respirátoru a celkovou neodůvodněností opatření a absencí dat.

Za zmínku stojí skutečnost, že i když je pod mimořádným opatřením podepsán ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, jeho následník Vlastimil Válek (ministrem od prosince 2021) přijetí tohoto opatření komentoval tehdy tak, že to není šťastné, protože by respirátor měli nosit buď očkovaní a neočkovaní, nebo nikdo.

K návrhu se vyjádřilo Ministerstvo zdravotnictví tak, že absurdně hrozilo, že by explozivní rozšíření infekce mohlo vést k úmrtí desetitisíců až statisíců osob. Co se týká chybějící bezinfekčnosti u očkovaných, ministerstvo odkázalo na rozhodnutí NSS, podle kterého žádné opatření není absolutní, ale podstatné je, že snižuje rizika onemocnění.

Navrhovatelka reagovala replikou, ve které odmítla manipulativní argumentaci ministerstva, rozporovala odborné zdroje, kterými argumentovalo, a poukázala na to, že rizika u očkovaných a neočkovaných jsou odbornou medicínskou otázku, k jejímuž posouzení je nutné nechat zpracovat znalecký posudek. Následně ještě svůj návrh doplnila mj. dalšími studiemi a také informacemi od hygienických stanic, z kterých vyplynulo, že 60-80 % karantén po pozitivitě pedagogů ve školách bylo nařízeno právě po pozitivitě očkovaných pedagogů.

České soudy opodstatněný a podrobně odůvodněný návrh odmítly pro údajnou „zjevnou neopodstatněnost“

NSS ve složení předsedy Zdeňka Kühna a soudců Sylvy Šiškeové a Ondřeje Mrákoty návrh navrhovatelky a desítek dalších učitelů jako zúčastněných osob v březnu 2022 odmítl pro údajnou „zjevnou neopodstatněnost“. Odkázal na svoje jiné rozhodnutí, podle kterého je povinnost nosit respirátor účinný, potřebný a přiměřený nástroj potlačování a předcházení epidemie covid-19. Zcela povrchně, bez vypořádání se s argumenty navrhovatelky uzavřel, že očkovaní a neočkovaní pedagogičtí pracovníci nejsou z hlediska ochrany před infekcí ve srovnatelném postavení. Odmítli nechat zpracovat znalecký posudek s tím, že je podstatné, zda odůvodnění ministerstva vychází z odborných podkladů svědčících zvolenému řešení, a do toho by soud zásadně neměl vstupovat.

Proti usnesení NSS podala navrhovatelka ústavní stížnost, neboť k žádnému faktickému přezkumu nedošlo. Argumentovala porušením práva na spravedlivý proces, neboť se NSS nevypořádal s jejími argumentačními body a jeho úvahy byly v extrémním nesouladu s reálnými daty. Dále poukázala na nesprávné posouzení diskriminace a nesprávné vyhodnocení principu proporcionality.

Ústavní soud ve složení soudců Josefa Fialy, Jana Filipa a Radovana Suchánka v červenci 2022 ústavní stížnost rovněž odmítl pro údajnou „zjevnou neopodstatněnost“ s povrchním odůvodněním, že nebylo shledáno porušení ústavněprávního rozměru. Ústavní soud se přitom vůbec nezabýval ústavněprávními námitkami stěžovatelky.

Navrhovatelka v prosinci 2022 podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.

Komentář právní zástupkyně Zuzany Candigliota k rozhodnutím českých soudů: „Bohužel soudy ve věci covidu a diskriminace neočkovaných vůbec neplní svou funkci, ignorují naše argumenty, neřídí se jinak platnými principy pro ochranu lidských práv a svobod a dokonce je ani nezajímá, zda ministerstvo odborné otázky, na základě kterých plošně zasahuje do lidských práv a svobod, posoudilo odborně správně. Soudy v těchto věcech plní roli ideologického obhájce státu a jeho nekompetentních úředníků.“

Podniknuté kroky:

• listopad 2021 – návrh na zrušení části mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 27. 10. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-61/MIN/KAN
• listopad 2021 – vyjádření Ministerstva zdravotnictví k návrhu
• prosinec 2021 – replika k vyjádření ministerstva
• únor 2022 – doplnění argumentace a změna návrhu s ohledem na změny napadeného opatření
• březen 2022 – další doplnění argumentace a změna návrhu
• březen 2022 – odmítnutí návrhu pro zjevnou neopodstatněnost usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2022, č. j. 10 Ao 26/2021-187
• červen 2022 – podání ústavní stížnosti
• červenec 2022 – odmítnutí ústavní stížnosti usnesením Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. IV. ÚS 1450/22
• prosinec 2022 – podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva

(Photo by Aman Abdulalim on Unsplash)