Nemocnice odmítá přítomnost doprovodu zranitelné pacientky při uvádění do anestezie

Fakultní nemocnice v Motole dlouhodobě odmítá přítomnost doprovodu při uvádění pacienta do anestezie. Většinou jde o přítomnost rodičů u nezletilých pacientů, ale v tomto případě se jedná o případ dospělé klientky s psychiatrickou diagnózou, u které její lékař doporučil přítomnost doprovodu vzhledem k jejímu onemocnění a panickým atakám. Nemocnice žádost pacientky o umožnění doprovodu nejprve ignorovala a následně odmítla. Pacientka se tak rozhodla bránit soudně s pomocí advokátky Zuzany Candigliota a spolku Juno Moneta.

Pacientka požádala nemocnici o umožnění přítomnosti doprovodu

Žena po porodu trpěla problémy v oblasti břišního svalstva a v květnu 2022 jí byla na chirurgické klinice FN v Motole doporučena kompletní plastika v oblasti břišní. Žena souhlasila pouze s operačním řešením pupeční kýly a s personálem se dohodla na termínu operace, která měla proběhnout v listopadu 2022. Vzhledem ke svým psychickým potížím a doporučení svého praktického lékaře požádala pacientka FN v Motole o umožnění přítomnosti doprovázející osoby při uvádění do celkové anestezie a probouzení z ní. Uvedla, že doprovod je připraven se podrobit veškerým hygienickým podmínkám.

Nejprve na její žádost nikdo nereagoval a po urgencích se jí dostalo odpovědi, že je přítomnost doprovodu na operačním sále nepřípustná a že uvedení pacienta do celkové anestezie jinde než na operačním sále není možné. Nabídnuta jí byla pouze možnost podání zklidňujících léků před příchodem na operační sál. Tuto možnost ale pacientka odmítla z důvodu předchozí závislosti na těchto lécích a z důvodu možných nežádoucích účinků.

Zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření

Vzhledem k tomu, že dohoda s nemocnicí nebyla možné, obrátila se žena asi měsíc před plánovaným zákrokem na soud s žalobou na ochranu osobnosti spojenou s návrhem na vydání předběžného opatření. Návrhem na vydání předběžného opatření se domáhala stanovení povinnosti nemocnici umožnit jí přítomnost doprovodu, který by dodržel všechna obvyklá a potřebná hygienická opatření. Žalobou se domáhala omluvy. V žalobě mimo jiné poukázala na to, že nemocnice na operační sál pouští studenty a dokonce na operační sál během samotného zákroku pustila i herce, o čemž doložila článek.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Eva Harmachová návrh na předběžné opatření zamítla s odůvodněním, že si žalobkyně měla možnost zvolit jiného poskytovatele zdravotních služeb, který by jejímu požadavku vyhověl. Soudkyně také zpochybňovala psychický stav žalobkyně, zdůraznila aktuální epidemiologickou situaci s ohledem na covid-19 a dospěla k závěru, že přítomnost doprovázející osoby by zvyšovala riziko infekce.

Žalobkyně podala proti zamítnutí návrhu odvolání. Městský soud v Praze ve složení soudců Tomáše Novosada, Veroniky Křesťanové a Libora Zhřívala zrušil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud uvedl, že není na žalobkyni, ale na žalobci, aby obhájil nepřipuštění blízké osoby při poskytnutí zdravotní služby. Odvolací soud zrekapituloval důvody, kterými argumentuje nemocnice:

1. Hygienicko-protiepidemické – na operačním sále jsou nejvyšší nároky na čistotu a z hygienických důvodů je nutné minimalizovat počet osob.
2. Provozní – na operačním sále se nachází vybavení, které vyžaduje odborné zacházení, neproškolená osoba může způsobit jeho poškození.
3. Společensko-etické – práce lékařů a dalších zdravotníků na operačním sále je mimořádně náročná a vyžaduje soustředění, které by mohla ohrozit přítomnost doprovázející osoby. Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vytvářet pro zaměstnance uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky.

Podle odvolacího soudu jsou však tyto důvody zjevně paušální a obecně znemožňující přítomnost doprovázejících osob při poskytování zdravotních služeb na operačních sálech u žalované. Takové důvody však nejsou postačující pro vyloučení práva žalobkyně na přítomnost zvolené osoby. Nemocnice nevzala v potaz, že žalobkyně nežádala o přítomnost doprovodu u samotného zákroku. Podle soudu není zřejmé, jak by doprovod mohl poškodit zařízení nemocnice a jak by mohl narušit uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky zaměstnanců. Nemocnice ani neuvádí, jaké jsou možnosti minimalizace hygienicko-epidemického rizika, které jsou využívány v případě studentů medicíny.

Podle odvolacího soudu rozhodl soud 1. stupně o návrhu mechanicky a bez ohledu na konkrétní okolnosti případu. Soud prvního stupně se spokojil s nekonkrétními a nepřesvědčivými důvody žalované nemocnice, aniž by dostatečně zohlednil nejen zákonem dané právo žalobkyně, ale i její specifické zdravotní (psychiatrické) potřeby. Odvolací soud odmítl i argument, že si žalobkyně může zvolit jiné zdravotnické zařízení, neboť práva a povinnosti dle zákona o zdravotních službách se vztahují na všechny pacienty a poskytovatele zdravotních služeb.

Soud prvního stupně ovšem po zrušení svého rozhodnutí i podruhé rozhodl o zamítnutí návrhu na předběžné opatření. Mimo jiné to odůvodnil tím, že den operace již uplynul, ale i tak shledal, že přítomnost doprovodu na operačním sále je vysoce nežádoucí.

Projednání žaloby na ochranu osobnosti

Žalobkyně se nakonec rozhodla zákrok nepodstoupit bez přítomnosti doprovodu, nežádat o náhradní termíny a vyčkat na rozhodnutí soudu ve věci samé. Proběhlo několik soudních jednání a nakonec soud žalobu zamítl s absurdním odůvodněním, že k zásahu do osobnostních práv žalobkyně nedošlo, neboť nedošlo k předmětnému operačnímu zákroku. Podle soudu má být přítomnost doprovodu výjimkou a nikoliv pravidlem. Dále se soud opřel do „aktivistického přístupu prezentovaného spolkem Juno Moneta“.

Žalobkyně proti rozsudku podala odvolání, ve kterém namítla, že soud nedůvodně upřednostnil zájmy nemocnice před zájmy pacientky, které vznikla významná újma. Dále uvedla, že není zřejmé, jaký je rozdíl z hlediska hygieny, zda nemocnice na operační sál pustí studenty či herce, ale nikoliv doprovod pacientky, která to potřebuje s ohledem na svůj psychický stav. Kritizovala také to, že soud si částečně vykonstruoval skutkový stav a nesprávně a nelogicky vyhodnotil, že pokud k operaci nedošlo, nemohlo dojít ani k zásahu do práv žalobkyně.

Nyní odvolání čeká na rozhodnutí Městského soudu v Praze.

Podniknuté kroky:

• říjen 2022 – podání žaloby na ochranu osobnosti s návrhem na vydání předběžného opatření; Obvodní soud pro Prahu 5 návrh na předběžné opatření zamítl, proti čemuž bylo podáno odvolání
• prosinec 2022 – doplnění žaloby na výzvu soudu
• leden 2023 – Městský soud v Praze zrušil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo zamítnuto předběžné opatření
• únor 2023 – doplnění žalobního tvrzení a důkazu
• březen 2023 – Obvodní soud pro Prahu 5 opět zamítl návrh na předběžné opatření (tentokrát proti tomu nebylo podáno odvolání)
• červen 2023 – proběhlo jednání před soudem 1. stupně, kde byly řešeny jiné varianty provedení zákroku,
• červen-září 2023 – žalovaná soudu zaslala své vyjádření a následně i doplňující vyjádření, ke kterému byla podána replika žalobkyně
• září 2023 – proběhlo druhé soudní jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta
• listopad 2023 – proti rozsudku bylo podáno odvolání

Photo by Stephen Andrews on Unsplash